Budoucnost civilizace 4.část

Léta sedmdesátá

 

Protiválečná díla sedmdesátých let se poněkud odlišují od veškerých protiválečných děl let 39-68. Částečně se mění i výtvarné pojetí. Zásadní změnu tátova pohledu na svět přinesla ruská okupace Československa v roce 1968. Když maminka v době pražského jara 1968 tátovi dávala číst Vaculíka, Kunderu a další současné spisovatele - táta nechápal… Teprve okupace Československa ruskými vojsky, zásadním způsobem změnila celý otcův „světonázor“ .

 

Už tu nebyli osvoboditelé a zlí kapitalisté… Když v roce 1969 – v roce 1. výročí  okupace, jsem byl já zatčen a odsouzen za účast na manifestacích proti okupantům, táta se teprve tehdy začal zajímat o literaturu současných autorů. Mezi literaturou, kterou ho zásobovala naše maminka, byl i Solženicyn – konkrétně samizdatové vydání knihy „Souostroví gulag“.

 

 

Zánik, 1973, olej, plátno, 280 x 550 cm

Zánik – smutný pohled „malíře a jeho uměleckých múz“ na zničený svět.  Neustálé vojenské napětí ve světě je znázorněno jako jakési varování a poselství pro lidstvo před reálným sebezničením zbraněmi hromadného ničení. Tátova vzpomínka na Hirošimu a Nagasaki je stále živá….

 

Zlatý věk lidstva, 1973, olej, plátno, 300 x 500 cm

Zlatý věk – tátova vize o šťastném světě bez válek…

Když jsem hovořil s otcem o monumentálním díle „Zlatý věk“, řekl:  „to je můj svět, to je moje pohádka…“ 

potom napůl žertem, napůl vážně ukazoval doprostřed obrazu Zlatý věk na zobrazený kostelíček a řekl:  „…to je můj dolanský kostel, musel jsem si jej namalovat…“ a tamto… ukázal na srolované plátno Zániku …  „to jsem ti vysvětlil před chvílí, tomu už rozumíš… to je zánik civilizace“.

 

V obrazech: „Absence pokory a rozumu“,  „Generálové“ , „Vojenské pakty“ , „Lenin“ , „Říjnová revoluce“ , „Bankéři“, „Osvětim“, a několika dalších obrazech -roku vzniku 1974-75 – se otec znovu vrací k otázce „dobro –zlo“. Za všechna tato díla presentuju

„Osvětim“ protože právě 27.ledna sme si připoměli sedmdesáté výročí osvobození vyhlazovacího tábora ve kterém zahynuli i moji

příbuzní.

 

Osvětim,  1975, olej, plátno, cca 1,70 x 1,80 cm

Dílo, které symbolizuje odporně hrůzné tragedie 20. století …

 

A jakoby si malíř sám odpovídal, souběžně maluje další a další symboly dějinných  událostí. Krátce navštíví země jižní Evropy, Egypt a některé země Ruské federace a maluje jakési připomenutí na zaniklé kultury Egypta, Řecka, Říma. Maluje význačná evropská města:  „Paříž“ , „Moskva“ , „Petrohrad“ a taky naši českou „Prahu“.

 

Praha a dějiny Evropy, 1975, olej plátno, rozměr cca 170 x 200 cm

 

Ve stejné době maluje náboženské ikony „Budha“ ,  „Kristus“, maluje „Osud“, maluje krásu lidí v poetických symbolech „ženy“ a vyjadřuje se malbou  k  lidským charakterům. Poté se krátce vrací k obrazům, které potřebuje dokončit tj. k tématu: „Ohrožená Země a Budoucnost civilizace“.

 

Ohrožená Země, 1973, olej, plátno, cca 150 x 300 cm

 

Budoucnost civilizace, 1973, olej, plátno, cca 150 x 300 cm

 

Svou celoživotní malířskou pouť uzavírá výtvarnými díly „Pomíjivost života“ a dílem „Pieta“.  Malíř KŠ. zemřel 2.3.1981 ve věku 78 let.

 

Co k  tomu dodat.

Problémů se kterými se naše současná civilizace musí vypořádat je bezpočet. Existují ve všech oblastech našeho života. Jenom válečných konfliktů každým rokem vzniká po celém světě několik desítek. Od ostatních, mnohdy také neutěšených dlouhodobých problémů, se válečné konflikty liší především nesmyslným vražděním a utrpením.   Proto jsem se pokusil o jakési připomenutí událostí 20.tého století, tady v Čechách, uprostřed civilizované Evropy.  

 

petrslengr@centrum.cz